Prší, prší, jen se leje

Když se vzbudíme, vytahujeme si závěs na okně, abychom se přímo z postele pokochali tou krásou ostrůvků a moře, na které máme teď z leže přímý výhled, jaký ani v Egyptě nedostanete v ultra all inclusive s balíčkem Moře+. Zatím neprší. Snídáme v křeslech otočených směrem k prosklenému vchodu, za kterým je moře. V chatce (rorbu) je krásně teplíčko, venku to nevypadá na vlídné počasí. Určitě tam dost fouká a je pod mrakem. Při placení sdílím s recepční pocity z krásného výhledu a ona zase svoje: "Já když tam uklízím postele, tak si pak jen sednu na tu postel a z okna koukám na tu krásu."


Jedeme směr Nusfjord, městečko se svezeným národním bohatstvím Lofot stran architektury a historických domů (ala skanzen). Máme odtud v plánu vyrazit na trek po úpatí hory na pobřeží až do Neslandu a zpět. Prší ale tak, že to stěrače berou obstojně až na druhý stupeň. Po dlouhém váhání a konzultací s aplikací Yr.no na předpověď počasí (ta je tu jako doma) se rozhodneme, že trek nebude (pršet má přestat až tak za 3 hodiny).

Pokračujeme tedy směr Fredvang, odkud jsou dva možné treky na pláž Kvalvika. Při příjezdu k výchozímu bodu prvního treku je situace obdobná - déšť a déšť. Chvíli zvažujeme, že to dáme s pláštěnkama (T-Mobile nás vybavil růžovýma), ale nakonec to vzdáváme. Fakt prší. Jedeme ještě o jednu vesničku dále, kde má být výchozí bod druhého možného treku na Kvalviku. Vesničku jsme nazvali Capital of Middle of Nowhere. Má dvě silnice - doleva a doprava. Ta doleva končí asi po 200 metrech stylem konec asfaltu a rozšíření silnice pro možnou otočku. Ta doprava už je tak +/- asfaltová dlouhá asi kilometr. U pobřeží tu a tam domek. Říkáme si, že tady někomu zaklepat na dveře, tak z toho má šok ještě na další rok, protože tady může bydlet jen někdo, kdo chce být co nejdál od civilizace. Přijíždíme na konec - opět širší prostor na otočku. Vylezeme ven, jestli by to přeci jen nešlo jít, ale sešvihá nás vítr s deštěm tak, že jsme rádi že zvládneme znovu otevřít dveře od auta. Takže chodit venku se dnes asi nebude :-(

Vydáváme se tedy dál směr Reine. Cestou zastavujeme za soustavou krásných mostů (jen pro jedno auto se semaforem) a Vráťa se odhodlal zastavit za mostem a vrátit se zpět s foťákem. Z vrcholu mostu je krásný výhled na (deštěm bičované) ostrůvky. Focené ostrůvky jsou ale přesně proti směru deště, takže to je cvak, cvak a pak sušení objektivu. Déšt a vítr dává Vráťovi za vyučenou, vrací se mokrý jak po dni na rybářské lodi lovící na rozbouřeném moři. V Reine se pokusíme o oběd, ale nikde nevaří, mají jen kávu a cheesecake, menu až večer. Mají tam moc krásné rybářské domky (rorbu) na ubytování, ale cenově začínají na 1400 NOK (4780 CZK), což je tak 3x víc než jsme platili kde doteď. Takže tady si to s náma rozházeli a jedeme pryč.

Cestou se stavujeme v Moskenes, odkud v pátek ráno pojedeme trajektem do Bodø. Následně ve 14 hodin přijíždíme do městečka Sørvågen (=výkvět norské abecedy), kde pro dnešek končíme. Více o zážitcích ze Sørvågen v dalším záznamu.